KOUPIT KNÍŽKU

So You Want to Cross Mallorca in Seven Days?

15 října, 2019 in TRAVELS - No Comments

Je tomu již několik měsíců, co jsem se rozhodla vyrazit s kamarádkami do Tater. Jeden den, v nohách 25 km, batůžek s vodou, chladnější počasí.

A já málem chcípla. Byla jsem nejpomalejší, nemohla dýchat, všechno mě bolelo. Tvářila jsem se statečně a i si to celé užívala, ale měla jsem opravdu dost. A tehdy jsem se rozhodla, že s tím je konec. Že se sebou musím něco dělat. Že se sebou CHCI něco dělat. A tak jsem začala cvičit, posilovat, přihlásila se na program Transformers42 a začala se světem sdílet svou cestu s názvem #BudešČumět. A přihlásila jsem se na trip se spolkem Moravský adrenalin, a to na Mallorcu.

Nečekalo mě ale úplně tak válení se na pláži, sangria a opalování. Plán zněl jasně: Přejít Mallorcu pěšky s krosnou na zádech, plnou věcí na celý týden.

Každý si asi domyslí, že to nebude žádná legrace. Trip trval celkem 8 dní, z toho jsme sedm šli. Ušli jsme okolo 100 km, převýšení 3600 metrů nahorů a to samé dolů. Teplota se blížila 30 stupním, a v noci bylo i kolem 6, protože hory. Spali jsme kde se dalo. Na útesu na pláži, v horách, ve křoví… a na zádech si přitom jako šnečci nesli věci na celý týden. (10-20 kg, jak kdo. :))

Hned po příletu na Mallorcu jsem věděla, že jsem zvolila dobře, že jsem se přidala ke zkušeným horalům, a celá parta (Kykyna v čele, Michal jeden i druhý, Igor, Danča, Pavel s přítelkyní Míšou) jsou úžasní lidé, se kterými to půjde mnohem snáz. 🙂

Pokud jsi dost blázen na to něco takového taky podniknout, tady jsou tipy, které jsem během cesty získala. Povím Ti, jakou jsme šli trasu, co si s sebou zabalit a na co nezapomenout, na kolik výlet vyšel, a s čím vším počítat. Tak jdeme na to.

TRASA

SOBOTA: Zvolili jsme trasu s názvem GR221. Přiletěli jsme do Palma de Mallorca a odtud se vydali autobusem směr Esporles. Toto město se stalo naším výchozím bodem, ale nejprve jsme zde museli přenocovat. Po asi 4 km chůze do kopce jsme našli místo na spaní ve křoví. Ano, sešli jsme z cesty a začali stavět stany, rozložili karimatky, udělali se večeři a za svitu hvězd usnuli. (9,8km, ale za celý den včetně cesty na letiště atd.)

NEDĚLE: Druhý den jsme nahodili krosny na záda a vydali se do města Valldemosa. Tam jsme si nakoupili jídlo a zásoby pití, a následně zažili první pořádně stoupání. Když jsme dorazili na vrchol s názvem Puig Gros, už se skoro stmívalo. Obloha se zbarvila do fialové a žluté, a pak jsem si uvědomila, že tohle je MILLION STAR HOTEL. Tu noc jsem spala pod širákem, na kamínkách, mezi keři s ostny. Měla jsem zimnici a šíleně mě bolela hlava, vlastně jsem skoro nespala. Ale byla to jedna z nějkrásnějších nocí mýho života. (15 km)

PONDĚLÍ: Další den ráno na nás čekal dlouhý a bolavý sestup, a to až úplně k moři. Město, kam jsme mířili, se jmenuje Deiá, a tam jsme se konečně po třech dnech bez sprchy a v parných dnech vykoupali… i když ve slané vodě. 😀 Ten večer jsme usoudili, že nemá cenu (a nejsou síly) to nějak hrotit, počkali jsme, až všichni z pláže odejdou, a „ubytovali“ jsme se na útesu přímo u moře. Spaní nic moc, komárů doslova jak nas*áno, ehm, ale probudit se na lidoprázdné pláži rozhodně stálo za to. (11 km)

ÚTERÝ: Dnešní den je asi největší pohoda. Přešli jsme do města Sollér, kde nás čekal hostel. To znamená sprcha a postel. Neumím ani popsat tu radost. Dali jsme si vyprat prádlo a šli na večeři. Mňam! Sangria, těstoviny, teplý jídlo, pak projížďka historickou tramvají k moři, koupání při západu Slunce… to byl krásnej den! Cestou jsme si ještě došli nakoupit jídlo a hlavně zásoby pití na další dny. Což dělalo i 7 kg váhy navíc. Ale nešlo to jinak, protože další den mělo přijít peklo… (13,5 km)

STŘEDA: Den začal jako každý jiný. Nahodit krosny a jít, nekoukat se hlavně před sebe. 😀 Měli jsme jít skoro 25 km, a součástí mělo být od moře brutální stoupání. Cestou nás chytly dvě pěkně šťavnatý bouřky, a tak jsme s mokrýma botama v dusnu usoudili, že si cestu rozdělíme. Došli jsme až k jezeru Embassament de Cuber, kde jsme přespali před uprchlickou chatou (byla totiž zamčená). (12,6 km).

ČTVRTEK: Probudila jsem se do nejkrásnějšího rána. Ze spaní na kamenech mě už bolí záda, celý tělo mě bolí, ale tohle mě zvedlo hodně ze spacáku. Ta podívaná byla bezkonkurenční. Mlha nad jezerem, kolem hory, východ slunce a hrobové ticho. Po snídani sbíráme saky paky a sestupujeme do vesnice Lluc. Když jsme tam po mnoha hodinách dorazili, už z dálky se na nás smála HOSPODA!!! Večeře, víno… seděli jsme tam 5 (!!!) hodin. Protože když jsme si tam objednali grog, dostali jsme klasikcy čaj a k tomu na stůl flašku bílého rumu… a prej ať si nalejeme, že to se nepočítá. 😀 No… a znáte Čechy… Spíme v kampu, respektive na oplocený zahrádce určený ke stanování. (16 km)

PÁTEK: Vzhůru do další destinace! Město Pollenca je vzdálené asi 20 km, ale naštěstí nás čeká pohodička cesta, je to víceméně rovina a jelikož smrdíme jako bolavý nohy (já extra, moje boty mi udělaly 13 puchýřů hned první den), rozhodli jsme se zaplatit si hostel, udělat ze sebe lidi a vyrazit na kvalitní véču. (21,5 km)

SOBOTA: Blížíme se do cíle, a to města Port de Pollenca. Ujdeme posledních 10,5 km do ubytování, kde je i bazén. Všichni chtějí jít ještě na Maják, ale já to balím. Nechám tam krosnu a štráduju si to směr Supermercado. Kupuju si mango, sushi a Sangrii a vracím se k partě, která to mezitím vzdala taky, a všichni už mají pohodu na lehátku u bazénu. Ve vteřině se přidávám, za chvíli už je Sangrií asi 7 lahví, děláme degustaci, skáčeme do bazénu, děláme blbiny, smějeme se a jsme šťastní a patřičně hrdí, že jsme to dokázali! Večer se jdeme podívat na pláž, kde se s Mallorcou rozloučíme nádherným západem slunce a následující den se vracíme všichni domů….

CO SI ZABALIT A NA CO NEZAPOMENOUT:

  • adekvátní spacák
  • karimatka (nejlépe ta nafukovací. Já měla pěnovou, která je sice lehká, ale zabere moc místa a na skále se člověk fakt nevyspí)
  • pořádné, prochozené, pevné boty (opravdu alfa a omega všeho)
  • kvalitní ponožky
  • funkční oblečení
  • větrovka
  • pláštěnka
  • opalovací krém
  • panthenol
  • sluneční brýle
  • kšiltovka
  • náplasti na puchýře
  • čelovka
  • hygiena (já si třeba vzala mimo jiné i jeden cestovní šampon od Yves Rocher a vlhké ubrousky)
  • zapalovač
  • kapesní nůž
  • vak na vodu
  • nabíječku/powerbanku
  • cestovní pojištění
  • doklady
  • nějaké léky (alergie, bolesti, střevní potíže, bylinky)
  • peníze, kartu na výběr hotovosti i placení
  • *stan
  • * případně někdo měl vařič (není nutný)
  • * trackové hůlky

*není nutné, ale je fajn to mít…

CO S SEBOU URČITĚ NEPOTŘEBUJEŠ

  • makeup
  • knihy
  • hromadu oblečení

Celý výlet mě vyšel na 13 tisíc bez jídla. To co jsem utratila tam nepočítám, protože prostě dovolená a na jídle já nešetřím :D, jinak vše ostatní v tom je započteno (letenky, jízdenky, ubytování, pojištění… Rozhodně je ale jisté, že když člověk sežene akční letenky (jsou i za 1000 zpáteční), a pojede na vlastní pěst, tak ho tento trip vyjde na mnooohem méně.

A teď co mě napadá k tripu na základě Vašich Q&A’s.

  • Jídlo se dá kromě pár úseků koupit každý den v nějakém městě, když sejdete dolů. Měli jsme zásoby max na dva dny
  • Měla jsem 44 litrovou krosnu a bohatě stačí
  • Kempování je ofiko zakázané, ale když se někde schováte, je to v pohodě. Respektive, je rozdíl mezi tím spát jen ve spacáku nebo si postavit stan.
  • Je dobré předtím trochu potrénovat běh, chůzi, angličáky…
  • Telefon dobiješ v hostelu/restauraci nebo ber s sebou powerbanku.
  • Příště bych si s sebou 100% vzala filtry na vodu!
  • Bez jen to NEJNUTNĚJŠÍ – takový to „Ale co kdyby…“ nech doma!

Pokud by vás něco napadlo nebo jste se chtěli zeptat, budu moc ráda za jakékoliv komentáře. 🙂 Celé to hodnotím jako jedno z nejlepších dobrodružství, co jsem zažila, a rozhodně to doporučuji! 🙂

Tak Vamos a la Playa! :)))

No Comments

Leave a Reply

HELLO

HELLO

Vítám tě tu ve svém malém světě, kde sdílím svoje příběhy, myšlenky a dobrodružství. Moje bohémská duše a divoký srdce tě zavedou do míst, kde jsem skutečně sama sebou. Snad se ti tu bude líbit a najdeš zde inspiraci naplnit všechny svoje sny. Tak pojď, půjdeme ven a nakreslíme spolu hvězdy… Read More

Christie

CONNECT

kniha BEZ FILTRU

V rámci projektu #ZaNormalniHolky vznikla úspěšná kniha BEZ FILTRU, která už udělala radost více než 8500 z vás. A nejen to, část výdělku je věnována Anabell, neziskové organizaci pomáhájící dívkám s poruchami příjmu potravy. Z prodeje knihy bylo Anabell darováno již 150 tisíc Kč!

MY FAVORITES

Latest Posts

×